Zamlžené zříceniny hradu Kunětická hora, lemované podzimními odstíny, byly jako z pohádky.

The misty ruins of hrad Kunětická hora, framed by autumn hues, were like something out of a fairy tale.

Listí hrálo zlatavou a rudou paletou.

The leaves played with a palette of golden and red.

Stál tam Radek, amatérský historik, hledající stopy svých předků.

There stood Radek, an amateur historian, searching for traces of his ancestors.

Vedle něj jeho sceptický kamarád Petr a místní průvodce Václav, jehož oči planuly nadějí na ukrytý poklad.

Beside him were his skeptical friend Petr and the local guide Václav, whose eyes sparkled with hope for hidden treasure.

Den připomínal svatého Martina – svátek, kdy se peče husa a slaví s dobrým vínem.

The day resembled svatého Martina – the holiday when goose is roasted and celebrated with good wine.

Radek hluboce věřil, že objeví spojitost své rodiny s hradem.

Radek firmly believed he would discover a connection between his family and the castle.

Petr měl ale jiné názory.

However, Petr had different opinions.

"To je ztráta času.

"It's a waste of time.

Staré kameny a nic víc," říkal pochybovačně.

Old stones and nothing more," he said skeptically.

"Možná najdeme něco zajímavého," dodal Václav s úsměvem.

"Maybe we'll find something interesting," added Václav with a smile.

Procházeli rozpadlými chodbami a náhle narazili na zapečetěný průchod.

They walked through the crumbling corridors and suddenly came upon a sealed passage.

Václav, plný nadšení, navrhl otevřít jej.

Václav, full of excitement, suggested opening it.

"Mohlo by tam být něco cenného," naléhal.

"There could be something valuable there," he urged.

Petr si povzdechl, ale Radek cítil něco zvláštního.

Petr sighed, but Radek felt something peculiar.

Intuice ho postrkovala.

Intuition pushed him.

"Musím to zjistit," řekl odhodlaně.

"I must find out," he said determinedly.

Za chvíli našli krabičku s prastarou pečetí.

Soon they found a box with an ancient seal.

Uvnitř byl dopis, starý a křehký.

Inside was a letter, old and fragile.

Četli potichu.

They read it silently.

Dopis odkrýval tajemství – dávný příbuzný byl kdysi pánem hradu!

The letter revealed a secret – a distant relative was once the lord of the castle!

Radek cítil, jak se mu srdce rozehrálo.

Radek felt his heart come alive.

Tento okamžik spojoval minulost s přítomností.

This moment connected the past with the present.

Petr udiveně přikývl.

Petr nodded in amazement.

"Tak dobre, asi existují věci, které jsem neviděl," připustil, oči plné nového respektu.

"Alright then, perhaps there are things I haven't seen," he admitted, his eyes filled with newfound respect.

A Václav?

And Václav?

Jeho touha po pokladu se proměnila ve zvědavost po vlastních kořenech.

His yearning for treasure transformed into curiosity about his own roots.

S podzimním sluncem se jejich cesta končila.

With the autumn sun, their journey came to an end.

Radek s nově nabytou důvěrou v své historické instinkty věděl, že jeho předkové jsou blíž, než si kdy mohl představit.

Radek, with newfound confidence in his historical instincts, knew that his ancestors were closer than he ever could have imagined.

Tajemství hradu teď bylo jeho tajemstvím, tichým spojením napříč staletími.

The secrets of the castle were now his secret, a silent connection across centuries.

Tři muži se rozešli, každý o něco bohatší o poznání a přátelství, které vzdorovalo mlhám i času.

The three men parted, each a little richer in knowledge and friendship that defied both the mists and time.