Jaro přišlo do Prahy.

Spring came to Prague.

Na Karlově mostě bylo rušno.

Charles Bridge was bustling.

Stánky s kraslicemi a velikonočními dekoracemi zářily barvami.

Stalls with decorated Easter eggs and Easter decorations gleamed with colors.

Vůně perníků a koření se mísila s čerstvým jarním vzduchem.

The scent of gingerbread and spices mixed with the fresh spring air.

Jan kráčí se zabořeným nosem do mobilu.

Jan was walking with his nose buried in his phone.

Jeho myšlenky bloudí někde daleko.

His thoughts wandered somewhere far away.

Najednou se ozve tlumený náraz.

Suddenly, a muffled bump resounded.

Jan se zarazí a vzhlédne.

Jan stopped and looked up.

Tereza stojí přímo před ním.

Tereza stood right in front of him.

Ve tváři má překvapení a v rukou drží rozbitou kraslici.

She had a look of surprise on her face and a broken Easter egg in her hands.

"Promiň, to jsem nechtěl," říká Jan zmateně.

"Sorry, I didn't mean to," Jan said, confused.

"To nic," odpovídá Tereza jemně a usměje se.

"It's okay," Tereza replied gently and smiled.

"Stále můžu koupit další."

"I can always buy another."

Jan se na ni usměje zpátky a nabízí jí pomoc.

Jan smiled back at her and offered his help.

Představil se a dozvěděl se, že Tereza je studentka z Moravy, která přijela na víkend poznat Prahu.

He introduced himself and learned that Tereza was a student from Moravia who came to Prague for the weekend to explore.

"Projdeme se spolu trhem?"

"Shall we walk through the market together?"

navrhuje Jan, cítíc se odpovědný za malou nehodu.

Jan suggested, feeling responsible for the small accident.

Tereza souhlasí a pokračují společně k dalšímu stánku.

Tereza agreed, and they continued together to the next stall.

Mluví o všem možném – o škole, o městě, o svých zájmech.

They talked about everything – school, the city, their interests.

Cítí se, jako by se znali roky.

It felt like they had known each other for years.

Stánek za stánkem, krok za krokem, Jan a Tereza mají stále více a více společného.

Stall by stall, step by step, Jan and Tereza found more and more in common.

Jan vezme kraslice a ukáže Tereze, jak je správně malovat.

Jan picked up some Easter eggs and showed Tereza the right way to paint them.

Tereza nadšeně poslouchá a zkouší to sama.

Tereza listened enthusiastically and tried it herself.

Navečer se most halí do zlatavého světla.

In the evening, the bridge was bathed in golden light.

Trh pomalu končí, ale Jan a Tereza nemají dost.

The market was slowly coming to an end, but Jan and Tereza hadn't had enough.

Sednou si na hráz mostu a pozorují lodě plavící se po Vltavě.

They sat on the edge of the bridge, watching the boats sailing on the Vltava River.

"To bylo krásné odpoledne," řekne Tereza s úsměvem.

"That was a beautiful afternoon," Tereza said with a smile.

"Děkuji, Jane."

"Thank you, Jan."

"Já děkuji tobě," odpoví Jan.

"Thank you," Jan replied.

"Doufám, že se brzy zase uvidíme."

"I hope we see each other again soon."

Tereza kývne a Jan jí podá svůj číslo.

Tereza nodded, and Jan gave her his number.

Pak se rozloučí a vydají se každý svou cestou, ale oba vědí, že toto setkání nebylo poslední.

Then they said their goodbyes and went their separate ways, but both knew that this meeting was not the last.

Slunce zapadá a velikonoční trh pomalu ztrácí svou ruch.

The sun set, and the Easter market slowly lost its hustle and bustle.

Karlův most však zůstává svědkem nového přátelství, které právě začalo.

However, Charles Bridge remained a witness to a new friendship that had just begun.