Pod letním slunkem se Karlův most v Praze hemžil turisty.

Under the summer sun, Charles Bridge in Prague teemed with tourists.

Sochy, které most lemují, házely dlouhé stíny na staré dlažební kostky.

The statues lining the bridge cast long shadows on the old cobblestones.

Davem procházel nervózní mladík jménem Pavel. Držel v ruce knihu o historii Prahy a čekal na Janu.

Nervous, a young man named Pavel walked through the crowd, holding a book about Prague's history and waiting for Jana.

Pavel stál na mostě a oči mu poskakovaly od jedné sochy k druhé.

Standing on the bridge, Pavel's eyes darted from one statue to another.

Byl vášnivý student historie a architektura ho fascinovala.

A passionate student of history, he was fascinated by architecture.

Jeho srdce bilo rychle, jak se blížila Jana.

His heart raced as Jana approached.

"Proč jsem si nevybral jiné místo na první rande?" přemýšlel.

"Why didn't I choose a different place for a first date?" he thought.

Jana dorazila s úsměvem na tváři. V ruce držela svůj oblíbený skicář.

Jana arrived with a smile on her face, holding her favorite sketchbook.

Vedle ní šla Lucie, její nejlepší kamarádka.

Beside her was Lucie, her best friend.

Lucie měla ráda knížky, ale dnes přišla spíš jako podpora pro Janu.

Lucie liked books, but today she came mainly to support Jana.

"Ahoj, Pavle," pozdravila Jana vesele.

"Hi, Pavel," Jana greeted cheerfully.

"Ahoj, Jano. Ahoj, Lucie," odpověděl Pavel trochu nervózně.

"Hi, Jana. Hi, Lucie," Pavel replied a bit nervously.

"Myslel jsem, že by se vám tady mohlo líbit."

"I thought you might like it here."

"Je to krásné místo," přikývla Jana.

"It’s a beautiful place," Jana nodded.

"Líbí se ti historie mostu?" dodala, když viděla jeho knihu.

"Do you like the history of the bridge?" she added, noticing his book.

"Velmi," usmál se Pavel.

"Very much," Pavel smiled.

"Karlův most je jedním z nejkrásnějších míst v Praze.

"Charles Bridge is one of the most beautiful places in Prague.

Má úžasné sochy a každý kámen má svůj příběh."

It has amazing statues, and each stone has its own story."

Jana otevřela svůj skicář a ukázala mu pár svých kreseb.

Jana opened her sketchbook and showed him a few of her drawings.

"Taky mám ráda sochy a starou architekturu," řekla upřímně.

"I also love statues and old architecture," she said sincerely.

Lucie je pozorovala a pomalu se začala cítit jako třetí kolo u vozu.

Lucie watched them and slowly began to feel like a third wheel.

"Možná bych měla odejít," pomyslela si.

"Maybe I should leave," she thought.

Ale zároveň nechtěla Janu opustit.

But at the same time, she didn’t want to leave Jana.

Pavel byl nadšený z Janiných kreseb.

Pavel was excited about Jana’s drawings.

"Jsi velmi talentovaná, Jano.

"You’re very talented, Jana.

Dokážeš zachytit duši těchto soch."

You can capture the soul of these statues."

Jana se zasmála.

Jana laughed.

"Díky, Pavle.

"Thanks, Pavel.

Máš rád historii, že?"

You really like history, don’t you?"

"Moc," přikývl Pavel.

"Very much," Pavel nodded.

"Například tato socha svatého Jana Nepomuckého má úžasný příběh.

"For example, this statue of St. John of Nepomuk has an amazing story.

Byl to kněz, který byl hozen do Vltavy."

He was a priest who was thrown into the Vltava River."

Jana se zahleděla na sochu.

Jana gazed at the statue.

"To je fascinující.

"That’s fascinating.

Možná bych mohla vytvořit nový obrázek s tímto příběhem."

Maybe I could create a new drawing with this story."

Lucie poslouchala jejich rozhovor a cítila, že by se mohla taky bavit.

Lucie listened to their conversation and realized she might enjoy it too.

"Taky miluju příběhy," řekla tiše.

"I also love stories," she said softly.

"Ale spíš ty z knížek."

"But more so the ones from books."

Pavel si všiml Lucie a zapojil ji do konverzace.

Pavel noticed Lucie and included her in the conversation.

"Jaké knížky máš ráda, Lucie?"

"What kind of books do you like, Lucie?"

"Historické romány," odpověděla Lucie s nesmělým úsměvem.

"Historical novels," Lucie replied with a shy smile.

"Miluju, když kniha dokáže oživit minulost."

"I love when a book can bring the past to life."

Společně pokračovali v procházce po mostě. Povídali si o sochách, historii, umění a literatuře.

Together they continued their walk across the bridge, talking about statues, history, art, and literature.

Pavel byl stále více uvolněný a jistější s každou minutou.

Pavel became more relaxed and confident with each passing minute.

Jana se cítila šťastná, že našla někoho, kdo sdílí její zájmy.

Jana felt happy to have found someone who shared her interests.

A Lucie si uvědomila, že má skvělou společnost.

And Lucie realized she had good company.

Když slunce začalo zapadat, Pavel navrhl, aby šli na kávu.

As the sun began to set, Pavel suggested they go for coffee.

"Co kdybychom šli někam, kde můžeme pokračovat v našem rozhovoru?"

"What if we went somewhere to continue our conversation?"

Jana a Lucie souhlasily.

Jana and Lucie agreed.

Společně šli z mostu dolů, směrem k malé kavárně nedaleko.

Together they walked off the bridge towards a small café nearby.

Pavel, Jana a Lucie strávili zbytek večera společně, smáli se a mluvili o svých snech a zájmech.

Pavel, Jana, and Lucie spent the rest of the evening together, laughing and talking about their dreams and interests.

Pavel cítil, že to byla jedna z nejhezčích chvil v jeho životě.

Pavel felt it was one of the best moments of his life.

Jana si uvědomila, že Pavel je opravdu upřímný a má úžasný zájem o umění.

Jana realized Pavel was genuinely sincere and had a wonderful interest in art.

Lucie se rozhodla, že začne více otevřeně hledat někoho, kdo by sdílel její lásku k literatuře.

Lucie decided she would open up more to finding someone who shared her love for literature.

Nakonec se rozloučili a Pavel si uvědomil, že našel něco skutečně hodnotného.

In the end, they said their goodbyes, and Pavel realized he had found something truly valuable.

Jana odcházela s pocitem, že je někdo, kdo opravdu rozumí jejímu umění.

Jana left feeling that someone truly understood her art.

A Lucie cítila naději, že i ona našla nový směr pro svůj život.

And Lucie felt hopeful that she had found a new direction for her life.

"Byl to krásný den," řekla Jana.

"It was a beautiful day," said Jana.

"Díky, Pavle."

"Thanks, Pavel."

"Ne, já děkuji vám," usmál se Pavel.

"No, thank you both," Pavel smiled.

"Doufám, že brzo se opět uvidíme."

"I hope we see each other again soon."

A tak jejich první rande skončilo.

And so their first date ended.

Pod letním slunkem se na Karlově mostě vytvořila nová kapitola jejich života.

Under the summer sun, a new chapter of their lives was written on Charles Bridge.