Odpolední slunce zalévalo psychiatrickou kliniku v Praze zlatavým světlem.

The afternoon sun bathed the psychiatric clinic in Prague in golden light.

Okny vysokých budov pronikalo teplé letní světlo, zatímco se Zdenka Králová chystala na svůj roční přezkum.

Warm summer light penetrated the windows of the tall buildings as Zdenka Králová prepared for her annual review.

Psychiatrická ordinace byla tichá a pořádná, jak to sama Zdenka měla ráda.

The psychiatry office was quiet and orderly, just as Zdenka liked it.

Vůně čerstvé kávy a čistících prostředků naplňovala vzduch, jemně ji uklidňovala.

The aroma of fresh coffee and cleaning supplies filled the air, calming her gently.

Zdenka byla zkušená psychiatrička.

Zdenka was an experienced psychiatrist.

Její pacienti jí důvěřovali a její kolegové ji respektovali.

Her patients trusted her, and her colleagues respected her.

Ale Zdenka měla tajný strach - strach z neúspěchu.

But Zdenka had a secret fear—a fear of failure.

Její přísná výchova jí vštípila pocit, že nikdy není dost dobrá.

Her strict upbringing had instilled in her the feeling that she was never good enough.

Připravovala proto pečlivě všechny dokumenty, analýzy a zprávy na přezkum.

Therefore, she meticulously prepared all the documents, analyses, and reports for the review.

Všechno mělo být perfektní.

Everything had to be perfect.

Najednou však její telefon zvonil.

Suddenly, her phone rang.

"Je to urgentní, doktorko," ozvala se sestra.

"It's urgent, Doctor," the nurse said.

"Pacient Tomáš má záchvat.

"Patient Tomáš is having an episode.

Potřebujete na oddělení."

You are needed in the ward."

Zdenka vzdychla.

Zdenka sighed.

Tomáš byl jeden z jejích nejtěžších případů.

Tomáš was one of her most challenging cases.

Trpěl schizofrenií a jeho stav se často zhoršoval.

He suffered from schizophrenia, and his condition often worsened.

Zdenka běžela na oddělení.

Zdenka ran to the ward.

Viděla Tomáše, který byl v záchvatu úzkosti.

She saw Tomáš in the throes of anxiety.

Sestry se kolem něj snažily situaci uklidnit, ale bez Zdenky to nešlo.

Nurses around him were trying to calm the situation, but it wasn't working without Zdenka.

Přistoupila k němu a hlasem plným klidu pohladila jeho ruku.

She approached him, gently touched his hand, and spoke in a soothing voice.

"Tomáši, jsem tady.

"Tomáš, I'm here.

Společně to zvládneme, dobře?"

We'll get through this together, okay?"

Dlouhých deset minut se situace uklidňovala.

For ten long minutes, the situation started to calm down.

Nakonec se Tomáš začal pomalu uvolňovat a soustředil svůj pohled na Zdenku.

Eventually, Tomáš began to relax and focused his gaze on Zdenka.

"Doktorko, bojím se," zašeptal.

"Doctor, I'm scared," he whispered.

"Neboj se, Tomáši.

"Don't worry, Tomáš.

Jsem tady s tebou," ujistila ho Zdenka a usmála se.

I'm here with you," Zdenka reassured him, smiling.

Po návratu do své kanceláře si Zdenka sedla, promnula si spánky a podívala se na hodinky.

Returning to her office, Zdenka sat down, massaged her temples, and looked at her watch.

Přezkum začínal za hodinu.

The review was in an hour.

Její dokumenty byly připravené, ale její mysl byla plná pochybností.

Her documents were ready, but her mind was full of doubts.

Přemýšlela, jestli by zvládla celý rok bez chyb.

She wondered if she could make it through the year without mistakes.

Rozhlédla se po tiché kanceláři a zavolala svého mentora, doktora Nováka.

She looked around her quiet office and called her mentor, Dr. Novák.

"Karle, potřebuji poradit," řekla mu.

"Karel, I need advice," she said.

Doktor Novák byl její oporou po celá léta.

Dr. Novák had been her rock for years.

Vyslechl ji trpělivě a dal jí několik rad.

He listened patiently and gave her some advice.

"Musíš věřit sama sobě, Zdenko," řekl.

"You have to believe in yourself, Zdenka," he said.

"Jsi skvělá psychiatrička a dnes to jenom potvrdíš."

"You are a great psychiatrist, and today you'll just prove it."

Hodina uplynula rychle a Zdenka se ocitla před přezkumnou komisí.

The hour passed quickly, and Zdenka found herself before the review board.

Všechno šlo hladce, až přišla otázka o Tomášově léčbě.

Everything went smoothly until the question about Tomáš's treatment came up.

Jeden z členů komise se zeptal na podrobný postup při jeho posledním záchvatu.

One of the board members asked for a detailed procedure of his last episode.

Zdenka cítila, jak se jí rozbuší srdce, ale zároveň si vzpomněla na rady od doktora Nováka.

Zdenka felt her heart race, but she recalled Dr. Novák's advice.

Přistoupila k situaci s jasným vysvětlením a otevřeností.

She approached the situation with clear explanation and openness.

Předsedkyně komise mluvila.

The chairwoman of the board spoke.

"Vaše práce je důkladná a profesionální.

"Your work is thorough and professional.

Zvládla jste i těžké pacienty s laskavostí a efektivitou."

You have managed even the most challenging patients with kindness and efficiency."

Zdenka se usmála. Ulevilo se jí.

Zdenka smiled with relief.

"Děkujeme, doktorko Králová.

"Thank you, Dr. Králová.

Vaše práce na klinice si zaslouží uznání."

Your work at the clinic deserves recognition."

Po přezkumu Zdenka cítila, jak se jí z ramenou sneslo velké břemeno.

After the review, Zdenka felt a huge weight lift off her shoulders.

Uvědomila si, že není jen dobrou lékařkou, ale také cenným členem týmu, který se dokáže vypořádat s náročnými situacemi.

She realized that she was not only a good doctor but also a valuable member of the team who could handle challenging situations.

Její strach z neúspěchu se začal rozpouštět a naplnil ji nový pocit sebevědomí.

Her fear of failure began to dissipate, and a new sense of confidence filled her.

Prošla letními chodbami kliniky a cítila vděčnost za svou kariéru a za lidi, kteří jí stáli po boku.

She walked through the summer corridors of the clinic, feeling grateful for her career and for the people who stood by her.

Na konci dne se vracela domů s vědomím, že vše zvládne.

At the end of the day, she returned home knowing that she could handle it all.

Teď už věřila, že je skutečně tou, kterou si ostatní váží a potřebují.

She now believed she truly was someone others valued and needed.