V kavárně U Knihy v Praze bylo útulně.

In the Book Café in Prague, it was cozy.

Vůně čerstvě uvařené kávy se linula vzduchem a tiché rozhovory zákazníků vytvářely příjemnou atmosféru.

The scent of freshly brewed coffee filled the air, and the quiet conversations of customers created a pleasant atmosphere.

Dřevěné stolky byly obklopeny květináči s rostlinami a na policích stály milované romány.

Wooden tables were surrounded by potted plants, and beloved novels stood on the shelves.

Světlo pronikalo skrz velká, klenutá okna a dávalo všemu uvnitř teplý nádech.

Light streamed through the large, arched windows, giving everything inside a warm glow.

Jindřich seděl u svého oblíbeného stolu v rohu.

Jindřich sat at his favorite table in the corner.

Před sebou měl kávu a v ruce držel seznam dárků.

In front of him was a coffee, and in his hand, he held a list of gifts.

Byl pátek a léto v plném proudu.

It was Friday, and summer was in full swing.

Jindřich nebyl obvykle člověk, který by věnoval hodně času nakupování, ale dnes to bylo jiné.

Jindřich was not usually the type of person who would spend a lot of time shopping, but today was different.

Jeho nejlepší kamarádka Tereza měla brzy narozeniny. Chtěl jí koupit něco speciálního.

His best friend Tereza had a birthday coming up, and he wanted to buy her something special.

Tereza byla umělkyně.

Tereza was an artist.

Milovala barvy, kresby a všechno kreativní.

She loved colors, drawings, and everything creative.

Jindřich chtěl najít dárek, který by jí udělal radost a zároveň vyjádřil jeho city.

Jindřich wanted to find a gift that would make her happy and at the same time express his feelings.

Když o tom přemýšlel, jeho zrak padl na polici plnou vintage věcí.

As he was thinking about it, his eyes fell on a shelf full of vintage items.

Vždy ho fascinovaly staré a vzácné předměty.

He had always been fascinated by old and rare objects.

Viděl tam dva potenciální dárky: ručně vyrobený deník a kuriózní umělecký kousek.

He saw two potential gifts: a handmade journal and a curious art piece.

„Deník,“ pomyslel si Jindřich.

“A journal,” Jindřich thought to himself.

„Je osobní a může do něj kreslit nebo psát.“

“It's personal, and she can draw or write in it.”

Ale čím více přemýšlel, tím více začal váhat.

But the more he thought about it, the more he began to hesitate.

Co když Terezu urazí, když jí dá takový osobní dárek?

What if Tereza was offended by such a personal gift?

Co když to pochopí špatně?

What if she misunderstood it?

Jindřichovo srdce bušilo.

Jindřich's heart pounded.

Po dlouhé chvíli se rozhodl.

After a long moment, he made his decision.

Uvěřil svým instinktům a věřil, že deník je nejlepší volba.

He trusted his instincts and believed that the journal was the best choice.

Opatrně vzal deník do ruky a šel k pokladně.

He carefully took the journal in his hand and went to the counter.

Když tam dorazil, uviděl, že u vchodu právě vstoupila Tereza.

When he arrived, he saw that Tereza had just entered through the door.

Byla to náhoda, nebo osud?

Was it a coincidence, or destiny?

Její oči zářily jako vždy a na tváři měla široký úsměv.

Her eyes sparkled as usual, and she wore a broad smile.

„Jindřichu! Ahoj! Jak se máš?“ zvolala Tereza a zamířila k němu.

“Jindřich! Hi! How are you?” Tereza called out and headed towards him.

Jindřich se pokusil zamaskovat svůj dar, ale Tereza si všimla deníku.

Jindřich tried to hide his gift, but Tereza noticed the journal.

„Co to máš?“ zeptala se zvědavě a natáhla ruku, aby si to prohlédla.

“What do you have there?” she asked curiously, reaching out to take a look.

Jindřich cítil, jak mu srdce bije v krku.

Jindřich felt his heart beat in his throat.

Tentokrát však potlačil svůj strach.

This time, however, he suppressed his fear.

„To je pro tebe,“ řekl klidně.

“This is for you,” he said calmly.

„Chtěl jsem ti dát něco, co tě inspiruje.“

“I wanted to give you something that inspires you.”

Tereza otevřela deník a v očích jí zazářily slzy radosti.

Tereza opened the journal, and tears of joy glistened in her eyes.

„Tohle je nádherné, Jindřichu! Přesně něco takového jsem potřebovala.

“This is beautiful, Jindřich! Exactly what I needed.

Můžu do něj kreslit své nové projekty.

I can draw my new projects in it.”

Jindřich se usmál.

Jindřich smiled.

Cítil, jak z něj spadl obrovský kámen.

He felt as if a huge weight had been lifted off his shoulders.

„Jsem rád, že se ti líbí.“

“I'm glad you like it.”

Tereza ho objala a on zjistil, že být upřímný bylo to nejlepší, co mohl udělat.

Tereza hugged him, and he realized that being honest was the best thing he could have done.

Od té chvíle už necítil potřebu skrývat své city před Terezou.

From that moment on, he no longer felt the need to hide his feelings from Tereza.

Kavárna U Knihy byla svědkem nové kapitoly v jejich přátelství.

The Book Café had witnessed a new chapter in their friendship.

Ačkoliv venku bylo léto, uvnitř kavárny vládlo teplo jejich vzájemného pochopení.

Although it was summer outside, the warmth of their mutual understanding reigned inside the café.