Václav Havel International Airport v létě je jako úl.

Václav Havel International Airport in the summer is like a hive.

Cestující spěchají mezi bránami, kavárnami a obchody s duty-free.

Passengers rush between gates, cafes, and duty-free shops.

Letištní hlášení zní z PA systému a oznamují odlety a přílety.

Airport announcements blare from the PA system, announcing departures and arrivals.

V tom shonu je snadné něco zapomenout.

In this hustle, it's easy to forget something.

Libor Kubik, dobře oblečený muž středního věku s bystrým okem a tajemnou minulostí, opouštěl kavárnu.

Libor Kubik, a well-dressed middle-aged man with a keen eye and a mysterious past, was leaving a café.

Když procházel terminálem, všiml si něčeho podivného.

As he walked through the terminal, he noticed something odd.

Na lavičce poblíž východu seděl opuštěný, neoznačený kufr.

On a bench near the exit sat an abandoned, unmarked suitcase.

Libor zpomalil.

Libor slowed down.

Jako bývalý zpravodajský důstojník měl oko na detaily.

As a former intelligence officer, he had an eye for details.

Něco na tom kufru ho zaujalo.

Something about that suitcase caught his attention.

Zdál se příliš nový, příliš strategicky umístěný.

It seemed too new, too strategically placed.

Mohl být neškodný, ale také nebezpečný.

It could be harmless, but also dangerous.

Co teď?

What now?

Nepozorovaně přistoupil blíž, kontrolujíce okolí.

Unnoticed, he moved closer, surveying the surroundings.

Nikoho poblíž.

Nobody nearby.

Rozhodl se jednat.

He decided to act.

Opatrně oslovil mladou letištní pracovníci.

Carefully, he approached a young airport staff member.

"Promiňte, našel jsem neoznačený kufr.

"Excuse me, I found an unmarked suitcase.

Nevíte, čí je?"

Do you know whose it is?"

Pracovnice pohlédla směrem k lavičce a zmateně pokrčila rameny.

The staff member glanced toward the bench and shrugged confusedly.

"Ne, ale podívám se do záznamů."

"No, but I'll check the records."

Libor kývl, ale věděl, že to bude trvat dlouho.

Libor nodded, but he knew it would take too long.

Musel jednat rychleji.

He needed to act faster.

Využil své staré kontakty a přes telefon získal pár informací o posledních cestujících, kteří tím terminálem prošli.

He used his old contacts and obtained some information over the phone about the last passengers who had passed through that terminal.

Vypadalo to, že kufr mohl patřit někomu nebezpečnému.

It seemed the suitcase might belong to someone dangerous.

Znepokojený se rozhodl pro odvážný krok.

Worried, he decided to take a bold step.

Našel opuštěné místo na parkovišti a otevřel kufr.

He found an isolated spot in the parking lot and opened the suitcase.

Uvnitř našel něco nečekaného – dokumenty s tajnými informacemi týkající se jeho bývalé práce u inteligence.

Inside, he found something unexpected—documents with secret information related to his former intelligence job.

Ale to nebylo vše.

But that wasn't all.

Byly tam také nebezpečné chemikálie.

There were also dangerous chemicals.

Libor stál nad kufrem a věděl, že má tři možnosti.

Libor stood over the suitcase, knowing he had three options.

Odevzdat to úřadům, postarat se o to sám, nebo odejít a zapomenout na vše.

Hand it over to the authorities, deal with it himself, or walk away and forget everything.

Po krátkém přemýšlení se rozhodl.

After a brief contemplation, he made his decision.

Jeho stará zpravodajská povaha převládla.

His old intelligence instincts prevailed.

Vzal kufr a zmizel do noci.

He took the suitcase and disappeared into the night.

Nemohl to nechat jen tak.

He couldn't just leave it.

Cítil nový smysl života.

He felt a new sense of purpose.

Možná ho osud zavolal zpět do jeho staré role.

Perhaps fate was calling him back to his old role.

Na letišti už nikdy neviděli Libora Kubika.

At the airport, Libor Kubik was never seen again.

Někteří říkají, že se vrátil ke své staré práci, jiní věří, že našel nový smysl života.

Some say he returned to his old job, others believe he found a new purpose in life.

Ale pravdu znal jen on.

But only he knew the truth.