V prašném vzduchu zničené Prahy, slunce nemilosrdně pálilo na zdevastované budovy.

In the dusty air of devastated Prague, the sun mercilessly burned down on the ruined buildings.

Všude kolem byly trosky, povalující se kusy rozbitých domů a pomalu bující příroda, která se snažila převzít vládu nad městem.

Debris was scattered everywhere, pieces of broken homes lying around, and nature slowly thriving, trying to take over the city.

Radek a Jana kráčeli po zpola zarostlé cestě, oči neustále ve střehu.

Radek and Jana walked along the partially overgrown path, their eyes constantly alert.

Radek vzdychl, když opatrně odstranil pavučinu prachu z obrazovky starého počítače.

Radek sighed as he carefully dusted off the old computer screen.

"Musíme najít jídlo, Jano," řekl a podíval se na svou mladší sestru.

"We need to find food, Jana," he said, looking at his younger sister.

"Nemůžeme čekat.

"We can't wait.

Mám plán.

I have a plan.

Půjdeme hlouběji do města."

We'll go deeper into the city."

Jana kývla, ale v jejích očích byl strach.

Jana nodded, but there was fear in her eyes.

"Bráško, je to příliš nebezpečné.

"Brother, it's too dangerous.

Měli bychom zůstat tady.

We should stay here.

Co když narazíme na další skupinu scavengerů?

What if we encounter another group of scavengers?

Nebo co když tam jsou mutanti?"

Or what if there are mutants?"

Radek si klekl k ní a chytil ji za ramena.

Radek knelt beside her and grabbed her shoulders.

"Musíme to zkusit.

"We have to try.

Nemůžeme se schovávat navždy.

We can't hide forever.

Potřebujeme lepší zdroj jídla."

We need a better source of food."

Přesvědčoval ji, ale v hloubi duše chápal její obavy.

He tried to persuade her, but deep down, he understood her fears.

Věděl, že pokud selžou, jejich přežití bude ještě těžší.

He knew that if they failed, their survival would be even harder.

Ale také věděl, že nemají na výběr.

But he also knew they had no other choice.

Krátce poté se oba vydali do hloubi města.

Shortly after, they both made their way deeper into the city.

Opustili známé okolí a kráčeli mezi většími zříceninami a vyššími budovami.

They left the familiar surroundings and walked among larger ruins and taller buildings.

Cesta byla náročná a museli být neustále na pozoru.

The journey was arduous, and they had to stay constantly vigilant.

Když dorazili k derelickému supermarktu, vypadalo to jako jejich nejlepší naděje na jídlo.

When they reached a derelict supermarket, it seemed like their best hope for food.

Radek opatrně otevřel dveře.

Radek carefully opened the door.

Zatuchlý vzduch naplnil jejich nosy.

The stale air filled their noses.

"Jano, buď opatrná," špitl.

"Jana, be careful," he whispered.

Pomalu prošli mezi regály, kde ještě zůstaly zbytky šedivých konzerv.

They slowly walked between the shelves, where the remnants of gray cans still lingered.

Najednou uslyšeli křik.

Suddenly, they heard a shout.

Radek se okamžitě otočil.

Radek immediately turned around.

Před nimi stála skupina nepřátelských scavengerů.

Standing before them was a group of hostile scavengers.

"Co tu chcete?"

"What do you want here?"

zahnali se, ozbrojeni skleněnými úlomky a rzí pokrytými noži.

they snarled, armed with glass shards and rust-covered knives.

"Jen trochu jídla," odpověděl Radek klidně, ale pevným hlasem, drže pevně Janu za sebou.

"Just a bit of food," Radek replied calmly but firmly, keeping Jana securely behind him.

Jedno z postav se vrhla vpřed, a Radek jim šel v ústrety, ochránit svou sestru.

One of the figures lunged forward, and Radek moved to meet them, determined to protect his sister.

Mezitím Jana rychle sebrala pár konzerv a vložila je do svého batohu.

Meanwhile, Jana swiftly grabbed a few cans and stuffed them into her backpack.

Radek klesl na kolena, na paži měl hlubokou ránu.

Radek fell to his knees, a deep wound on his arm.

Jana popadla jeho ruku a ve spěchu ho táhla ven.

Jana grabbed his hand and hurriedly dragged him out.

"Musíme pryč!"

"We have to get out of here!"

S obrovským úsilím se dostali ven z budovy.

With tremendous effort, they made it out of the building.

Uchváceni sluncem kráčeli, dokud nebyli v bezpečí mezi stromy.

Bathed in sunlight, they walked until they were safely among the trees.

Radek si sesedl, bolestně vydechl.

Radek sat down, exhaled painfully.

"Potřebuju se zotavit," zamumlal.

"I need to recover," he muttered.

"Musíme najít pomoc."

"We need to find help."

Jana se podívala na svého bratra s odhodláním, které nikdy dříve necítil.

Jana looked at her brother with a determination she had never felt before.

"Ne.

"No.

Já to zvládnu.

I'll handle it.

Najdu někoho, kdo ti pomůže.

I'll find someone to help you.

Zůstaneš tady, já se postarám o vše ostatní."

You'll stay here, I'll take care of everything else."

Jana odešla a Radek sledoval, jak její záda mizí mezi stromy.

Jana left, and Radek watched as her silhouette disappeared among the trees.

Po hodinách čekání se Jana vrátila s lékařem, který se ukázal být přeživším z jejich staré čtvrti.

After hours of waiting, Jana returned with a doctor, who turned out to be a survivor from their old neighborhood.

Radek si uvědomil, jak silná jeho sestra v ten okamžik byla.

Radek realized how strong his sister had been at that moment.

"Děkuju, Jano," zašeptal, zatímco lékař začal jeho ošetřovat.

"Thank you, Jana," he whispered as the doctor began treating his wound.

"Ne, bráško.

"No, brother.

Už se nemusíš bát.

You don't have to worry anymore.

Teď se postarám já o tebe."

I'll take care of you now."

V zničeném městě, kde se naděje zdála být ztracená, našli oba novou sílu.

In the ruined city, where hope seemed lost, they found new strength.

Byl to nový začátek.

It was a new beginning.

Radek si uvědomil, že musí věřit svým blízkým, a Jana objevila svou vnitřní sílu.

Radek realized he had to trust his loved ones, and Jana discovered her inner strength.

A tak spolu pokračovali, tváří v tvář nebezpečím, vždy s nadějí na lepší budoucnost.

And so they continued together, facing the dangers, always with hope for a better future.

Konec.

The End.