Mirek seděl u svého počítače a dokončoval poslední úkol dne.

Mirek was sitting at his computer, finishing the last task of the day.

Byl skvělým softwarovým vývojářem a měl rád svůj klidný, předvídatelný život.

He was an excellent software developer and enjoyed his quiet, predictable life.

Ale dnes to bylo jiné.

But today was different.

Měl jít na zahradní grilování.

He had a garden barbecue to attend.

Bylo léto, slunce už zapadalo a vše se kouhalo ve zlatavém světle.

It was summer, the sun was already setting, and everything was bathed in golden light.

Přátelé ho pozvali, a co víc, měla tam být Anna.

Friends had invited him, and what's more, Anna was going to be there.

Mirekovi se Anna moc líbila, ale vždy byl příliš plachý na to, aby jí to řekl.

Mirek liked Anna very much, but he was always too shy to tell her.

Na zahradě bylo vše připraveno.

Everything was ready in the garden.

Lush green lawn, moderní gril, pohodlný zahradní nábytek - vypadalo to dokonale.

Lush green lawn, modern grill, comfortable garden furniture - it looked perfect.

Mirek byl nervózní, ale těšil se na klidný večer s přáteli a Annou.

Mirek felt nervous but excited about a peaceful evening with friends and Anna.

"Čau, Mirek!

"Hello, Mirek!"

" zvolal jeho kamarád Jakub, když Mirek vstoupil na zahradu.

his friend Jakub called out as Mirek stepped into the garden.

"Jsem rád, že jsi přišel.

"I'm glad you came."

""Já také," odpověděl Mirek a usmál se.

"So am I," Mirek replied with a smile.

Všude vonělo maso a grilovaná zelenina.

The air was filled with the scent of meat and grilled vegetables.

Hudba hrála, lidé se smáli a povídali si.

Music played, people laughed and talked.

Mirek si vzal talíř a začal si všímat různých jídel.

Mirek picked up a plate and started noticing the various dishes.

Pak uviděl Annu.

Then he saw Anna.

Byla krásnější než kdy jindy a mířila k němu.

She was more beautiful than ever and was heading towards him.

"Ahoj, Mirek," řekla.

"Hi, Mirek," she said.

"Jak se máš?

"How are you?"

""Ahoj, Anno.

"Hi, Anna.

Mám se dobře, děkuji," odpověděl nervózně.

I'm good, thank you," he replied nervously.

Nabídl si nějaké jídlo a začal jíst.

He got some food and started eating.

Po chvíli ale pocítil něco podivného.

After a while, though, he felt something strange.

Jeho kůže začala svědit, a světla před očima začala pulsovat.

His skin began to itch, and the lights in front of his eyes started to pulse.

Srdce mu zrychlilo.

His heart rate increased.

"Co se děje?

"What's wrong?"

" zeptala se Anna, když viděla jeho změnu výrazu.

Anna asked when she noticed his change in expression.

"Já.

"I...

já nevím," odpověděl Mirek a snažil se zůstat klidný.

I don't know," Mirek answered, trying to stay calm.

Ale příznaky byly stále horší.

But the symptoms were getting worse.

Rozhodl se, že musí něco udělat, než bude pozdě.

He decided he had to do something before it was too late.

"Potřebuju pomoc," řekl potichu, ale rozhodně.

"I need help," he said quietly but firmly.

Jakub a ostatní přátelé se rychle seběhli kolem něho.

Jakub and the other friends quickly gathered around him.

"Mireku, co je?

"Mirek, what's happening?"

" ptali se ho.

they asked him.

Anna byla vedle něj a držela ho za ruku.

Anna was beside him, holding his hand.

"Myslím, že mám alergickou reakci," řekl s tichým hlasem.

"I think I'm having an allergic reaction," he said softly.

"Rychle, zavolejte sanitku!

"Quick, call an ambulance!"

" vykřikl Jakub.

Jakub shouted.

Ve chvíli chaosu a paniky bylo vidět, že přátelé stojí při něm.

In the chaos and panic, it was clear that friends were standing by him.

Když čekali na sanitku, Anna neodcházela.

While waiting for the ambulance, Anna didn't leave his side.

Držela jeho ruku pevně a snažila se ho uklidnit.

She held his hand tightly and tried to calm him.

"Vše bude v pořádku, Mirek," říkala jemně.

"Everything will be okay, Mirek," she said gently.

Sanitka přijela a zdravotníci rychle pomohli Mirekovi.

The ambulance arrived, and the paramedics quickly helped Mirek.

Byl vystrašený, ale věděl, že udělal správnou věc, když požádal o pomoc.

He was scared but knew he had done the right thing by asking for help.

Když ho nakládali do sanitky, Anna mu zašeptala: "Jsem na tebe hrdá.

As they loaded him into the ambulance, Anna whispered to him, "I'm proud of you."

"Po několika hodinách v nemocnici se Mirek cítil mnohem lépe.

After several hours in the hospital, Mirek felt much better.

Na druhý den ho přišla navštívit Anna.

The next day, Anna came to visit him.

Seděla s ním a povídali si dlouho do večera.

She sat with him, and they talked long into the evening.

"Myslela jsem, že jsi hrdina," řekla Anna najednou.

"I thought you were a hero," Anna said suddenly.

"Jenom jsem potřeboval pomoc," odpověděl Mirek.

"I just needed help," Mirek replied.

"Ale měl jsi odvahu to přiznat," dodala Anna.

"But you had the courage to admit it," Anna added.

"To je důležité.

"That's important."

"Mirek si uvědomil, že to byl začátek něčeho nového.

Mirek realized that this was the start of something new.

Možná nebyl ten typ, který vyhledává dobrodružství, ale pochopil, že někdy je dobré vyjít ze své komfortní zóny.

Maybe he wasn't the type to seek out adventure, but he understood that sometimes it's good to step out of his comfort zone.

A zranitelnost?

And vulnerability?

Ta může otevřít cestu k novým, krásným vztahům.

It can open the door to new, beautiful relationships.

Od toho dne byli Mirek a Anna více než jen přátelé.

From that day on, Mirek and Anna were more than just friends.

Mirek zjistil, že otevřít se někomu může být začátkem něčeho úžasného.

Mirek discovered that opening up to someone could be the beginning of something wonderful.

A že každý den může přinést něco nového a překvapivého.

And that each day could bring something new and surprising.