Na Karlově mostě v Praze byl kouzelný letní večer.

On Charles Bridge in Prague, it was a magical summer evening.

Slunce svítilo, svými zlatými paprsky polívalo starobylé kameny mostu.

The sun was shining, bathing the ancient stones of the bridge with its golden rays.

Voda v řece Vltavě ševelila tiše pod mostem.

The water in the Vltava River softly murmured beneath the bridge.

Turisté se procházeli, fotili a užívali si krásného dne.

Tourists strolled, took photos, and enjoyed the beautiful day.

Mezi davem turistů stál mladý muž jménem Jakub.

Amidst the crowd of tourists stood a young man named Jakub.

V ruce držel kytaru a jeho tvář byla plná napětí.

He held a guitar in his hand, and his face was full of tension.

Byl hudebník, který hledal svůj hlas.

He was a musician searching for his voice.

Jeho srdce bilo rychle a v hlavě se mu honily myšlenky.

His heart beat rapidly, and thoughts raced through his mind.

Vždy měl strach z toho, že se lidem jeho hudba nebude líbit.

He always feared that people wouldn’t like his music.

Nenávistný dav, nechtěl na to ani pomyslet.

A hateful crowd, he didn’t want to even think about it.

Vedle Jakuba stála dívka jménem Petra.

Next to Jakub stood a girl named Petra.

Byla to také hudebnice a Jakubova kamarádka.

She was also a musician and a friend of Jakub’s.

Viděla jeho obavy a chtěla mu pomoci.

She saw his worries and wanted to help him.

Řekla mu: „Jakube, dnes je tvá šance. Publikum je plné lidí. Usmívají se, jsou šťastní. Teď je čas.“

She said, "Jakub, today is your chance. The audience is full of people. They are smiling, they are happy. Now is the time."

Jakub vzal kytaru a zhluboka se nadechl.

Jakub took his guitar and took a deep breath.

Přemýšlel.

He pondered.

Měl by zahrát známou píseň?

Should he play a well-known song?

Něco, co už lidé znají a mají rádi?

Something people already know and like?

Nebo by měl riskovat a hrát něco svého, originálního?

Or should he take a risk and play something his own, original?

Srdce se mu chvělo, ale nakonec se rozhodl.

His heart trembled, but in the end, he decided.

Přiložil prsty ke strunám a začal hrát píseň, kterou sám složil.

He placed his fingers on the strings and began to play a song he had composed himself.

Jeho hlas se přidal k tónům kytary a hudba naplnila vzduch.

His voice joined the guitar's tones, and the music filled the air.

Nejprve tiše, pak jistěji.

Quietly at first, then more confidently.

Lidé začali zastavovat.

People started to stop.

Poslouchali a usmívali se.

They listened and smiled.

Hudba zněla jasně a upřímně.

The music sounded clear and sincere.

Jakub hned pocítil, jak nervozita mizí.

Jakub immediately felt his nervousness disappear.

Píseň se pomalu rozvíjela a Jakub se soustředil na každou notu.

The song slowly unfolded, and Jakub concentrated on every note.

Spojení s publikem bylo silné a opravdové.

The connection with the audience was strong and genuine.

Když píseň skončila, na Karlově mostě se rozléhal potlesk.

When the song ended, applause echoed across Charles Bridge.

Lidé tleskali a volali „Bravo!“.

People clapped and shouted "Bravo!"

Jakub byl překvapen.

Jakub was surprised.

Usmíval se a cítil se poprvé jistý svou hudbou.

He smiled and felt confident in his music for the first time.

Petra k němu přistoupila a řekla: „To bylo úžasné, Jakube. Příště bychom mohli zahrát spolu. Co říkáš?“

Petra approached him and said, "That was amazing, Jakub. Next time we could play together. What do you think?"

Jakub přikývl.

Jakub nodded.

Jeho strach byl konečně pryč.

His fear was finally gone.

Uvědomil si, že jeho vlastní píseň dokázala lidi oslovit.

He realized that his own song could reach people.

Byla v ní jeho duše, jeho vášeň.

It held his soul, his passion.

S nově nabytou sebejistotou odcházel z mostu.

With newfound confidence, he left the bridge.

Slunce zapadalo a Jakub kráčel vedle Petry.

The sun was setting, and Jakub walked alongside Petra.

Věděl, že zůstat věrný svému hlasu je to, co ho osvobodí.

He knew that staying true to his voice was what would set him free.

Teď se těšil na další koncert, na další písně a spolupráci s Petrou.

Now he looked forward to the next concert, the next songs, and collaboration with Petra.

Nová kapitola jeho hudebního života právě začínala.

A new chapter of his musical life had just begun.