Radek seděl na dřevěné lavici v rušné policejní stanici na okraji Prahy.

Radek sat on a wooden bench in the busy police station on the outskirts of Prague.

Telefon neustále zvonil, a lidé kolem spěchali s důležitými papíry v rukou.

The phone rang constantly, and people hurried around with important papers in hand.

Bylo podzimní odpoledne, listy za oknem tančily ve větru, jako by chtěly připomenout, že čas se nikdy nezastaví.

It was an autumn afternoon; the leaves outside the window danced in the wind as if to remind that time never stands still.

Radek se díval na hodinky.

Radek glanced at his watch.

Byl nervózní.

He was nervous.

Už několik týdnů jeho škola čelila sérii krádeží.

For several weeks, his school had been facing a series of thefts.

Ztratily se učebnice, penály, dokonce i obědy dětí.

Textbooks, pencil cases, even children's lunches had gone missing.

Radek byl učitelem telocviku, ačkoliv měl rád svou práci, každý den se vracel domů s obavami.

Radek was a physical education teacher, and although he enjoyed his job, he returned home every day with concerns.

Myslel na bezpečí svých studentů.

He thought about the safety of his students.

Dnešní schůzka s policistkou Petrou byla jeho nadějí.

Today's meeting with Policewoman Petra was his hope.

Když se Petra konečně posadila naproti němu, usmívala se.

When Petra finally sat down across from him, she was smiling.

Chtěla pomoct.

She wanted to help.

„Dobrý den, Radku,“ řekla přátelsky.

"Hello, Radek," she said warmly.

„Řekněte mi, co se děje. Chci udělat, co budu moct.“

"Tell me what's happening. I want to do what I can."

„Dobrý den, Petro,“ odpověděl Radek. Vydechl úlevou a začal vyprávět.

"Hello, Petra," Radek replied, exhaling with relief and began to recount the incidents.

Vyprávěl o krádežích, o strachu dětí a o tom, jak se ve škole cítí nejistě.

He spoke about the thefts, the children's fears, and how insecure they felt at school.

Petra poslouchala pozorně, zapisovala si poznámky.

Petra listened attentively, taking notes.

„Chápu, že máte obavy,“ řekla Petra po chvíli.

"I understand your concerns," Petra said after a while.

„Bohužel máme mnoho jiných případů, ale chci vám pomoci.

"Unfortunately, we have many other cases, but I want to help you.

Máte nějaký plán?“

Do you have any plan?"

Radek kývl.

Radek nodded.

„Mám detailní záznam všech krádeží.

"I have a detailed record of all the thefts.

Navrhuji umístit skryté kamery na chodby a informovat rodiče.

I suggest installing hidden cameras in the halls and informing the parents.

Mohli by nám pomoct s hlídáním školy v odpoledních hodinách.“

They could help us monitor the school in the afternoons."

Petra se zamyslela a pak se usmála.

Petra thought for a moment and then smiled.

„To zní jako dobrý plán.

"That sounds like a good plan.

S vaší pomocí a spoluprací komunity bychom to mohli zvládnout.

With your help and the community's cooperation, we could manage this.

Přijďte sem zítra, můžeme začít.“

Come here tomorrow, and we can start."

Radek odešel ze stanice s novou nadějí.

Radek left the station with renewed hope.

Snížil si límec kabátu a vdechoval svěží podzimní vzduch.

He turned up his coat collar and breathed in the fresh autumn air.

Nadešla chvíle, kdy se škola spojí.

The time had come for the school to unite.

Radek mluvil s kolegy, rodiči, a brzy se s Petrou dali do práce.

Radek talked with his colleagues and parents, and soon, he and Petra set to work.

Během následujícího týdne proběhla operace hladce.

During the following week, the operation ran smoothly.

Kamery zachytily podezřelé chování jednoho z návštěvníků školy.

The cameras caught suspicious behavior from one of the school's visitors.

Byla to Petra, kdo s Radkem a několika rodiči rychle zasáhla a zadržela podezřelého.

It was Petra who, along with Radek and several parents, swiftly intervened and detained the suspect.

Byl to mladý muž, který ztratil práci a potřeboval peníze.

It was a young man who had lost his job and needed money.

„Díky vám, Radku,“ řekla Petra poté, co vyřešili případ.

"Thanks to you, Radek," Petra said after they resolved the case.

„Vaše informace a plán byly klíčové.“

"Your information and plan were crucial."

Radek se usmál.

Radek smiled.

„Díky Petře.

"Thanks, Petra.

Bez tvé pomoci bychom to nezvládli.“

We couldn't have done it without your help."

Škola posílila bezpečnost.

The school bolstered its security.

Studenti i učitelé se znovu cítili bezpečně.

Students and teachers once again felt safe.

Radek se naučil, jak je důležité pracovat spolu.

Radek learned how important it is to work together.

Síla komunity a spolupráce s místními úřady přinesla změnu, kterou potřebovali.

The strength of the community and cooperation with local authorities brought about the change they needed.

Podzimní lístky dál tančily ve větru, ale teď se i Radek cítil lehčeji.

The autumn leaves continued to dance in the wind, but now Radek felt lighter too.

Bezpečí jeho studentů bylo zajištěno.

The safety of his students was ensured.

A to bylo nejdůležitější.

And that was the most important thing.