Jirka seděl u svého stolu v malém pokoji na koleji.

Jirka sat at his desk in a small dorm room.

Na stole ležely knihy, sešity a lampička vrhla teplé, uklidňující světlo.

On the desk lay books, notebooks, and a lamp cast a warm, soothing light.

Venku se ozývaly hlasy, hudba a smích.

Outside, voices, music, and laughter could be heard.

Blížil se Halloween a atmosféra kolem byla veselá, ale Jirkovi se užívat nechtělo.

Halloween was approaching, and the atmosphere around was cheerful, but Jirka didn't feel like celebrating.

Měl před sebou důležitou zkoušku a věděl, že musí studovat.

He had an important exam coming up, and he knew he needed to study.

Jirka si přejel rukou přes čelo.

Jirka ran his hand over his forehead.

Bylo to těžké.

It was difficult.

Přál si být venku s Martinu a Josefem, kteří se chystali na halloweenskou párty.

He wished to be outside with Martinu and Josefem, who were preparing for a Halloween party.

Zvuk byl příliš hlasitý, ale Jirka zůstal pevný.

The noise was too loud, but Jirka remained resolute.

Nasadil si sluchátka, aby potlačil hluk, a ponořil se do svých materiálů.

He put on headphones to suppress the noise and immersed himself in his materials.

Telefon zavibroval.

The phone vibrated.

Pozvánky na oslavy.

Invitations to celebrations.

Jirka se ale nevzdal.

But Jirka didn't give in.

Připomněl si, proč musí uspět.

He reminded himself why he needed to succeed.

Význam zítřejší zkoušky byl nad vším.

The significance of tomorrow's exam was above everything else.

Ale hluk z venku neustupoval.

But the outside noise didn't relent.

Bylo těžké se soustředit a unava rostla.

It was hard to concentrate, and the fatigue was growing.

Jirka skoro podlehl a chtěl všeho nechat.

Jirka almost gave in and wanted to give up on everything.

V tu chvíli jeho pohled padl na kousek stolu.

At that moment, his gaze fell on a part of the desk.

Ležel tam zapomenutý halloweenský bonbon.

There lay a forgotten Halloween candy.

Vzal ho do ruky a usmál se.

He picked it up and smiled.

Ten malý okamžik radosti mu dal novou energii.

That small moment of joy gave him new energy.

Jirka ho rozbalil a dal si ho do úst.

Jirka unwrapped it and put it in his mouth.

Chtěl ho pomalu vychutnat a při tom přemýšlet.

He wanted to savor it slowly while thinking.

Najednou ho napadlo, že by mohl k učení přistoupit jinak.

Suddenly, it occurred to him that he could approach studying differently.

Našel nový způsob, jak si látku pamatovat.

He found a new way to remember the material.

Oživoval teorii příběhy, což bylo více zajímavé a zábavné.

He enlivened the theory with stories, making it more interesting and fun.

Postupem času se učení proměnilo v hru a Jirka se cítil jistější.

Over time, studying turned into a game, and Jirka felt more confident.

Když zavřel knihu, věděl, že je připravený.

When he closed the book, he knew he was ready.

Dokázal to.

He had done it.

Naučil se, že někdy musí spojit práci s malými radostmi, aby dosáhl svého cíle.

He learned that sometimes he must combine work with small joys to achieve his goal.

Někdy není nutné se zcela vzdávat zábavy, ale je dobré najít rovnováhu.

Sometimes it's not necessary to completely give up fun, but it's good to find balance.

Podíval se z okna na podzimní oblohu.

He looked out the window at the autumn sky.

Oblaky se pomalu pohybovaly a měsíc zářil jasně.

Clouds were moving slowly, and the moon shone brightly.

Jirka si uvědomil, že dokáže více, než si myslel.

Jirka realized he could do more than he thought.

Hledající nové cesty, plný odhodlání, byl připraven na další den.

Seeking new paths, full of determination, he was ready for the next day.

Ať už to bylo u párty, nebo u učení, věděl, jak získat to nejlepší z obou světů.

Whether at a party or studying, he knew how to get the best of both worlds.