Vít a Lada vstoupili do staré skladiště v pražské Troji.

Vít and Lada entered the old warehouse in Prague's Troja.

Byl podzim, venku bylo chladno, a paprsky slunce pronikaly skrze rozbitá okna.

It was autumn, cold outside, and sun rays penetrated through the broken windows.

Stíny se dloužily přes zaprášené bedny a zapomenuté nástroje.

Shadows stretched across dusty crates and forgotten tools.

Skladiště mělo kdysi život, teď bylo opuštěné, čekající na svou demolici.

The warehouse once had life, now it was abandoned, waiting for its demolition.

Vít byl plný energie.

Vít was full of energy.

Chtěl najít něco velkého, něco, co by jednou provždy upevnilo jeho jméno v archeologické komunitě.

He wanted to find something significant, something that would once and for all secure his name in the archaeological community.

Lada byla opatrnější.

Lada was more cautious.

Záleželo jí více na zachování historie než na slávě.

She cared more about preserving history than about fame.

„Máme málo času, Lado,“ řekl Vít, když prohlížel starou mapu.

"We have little time, Lada," Vít said, as he examined an old map.

„Musíme najít něco dřív, než to tu zbourají.

"We need to find something before they tear this place down."

“Lada se podívala kolem sebe.

Lada looked around.

„Musíme být opatrní.

"We have to be careful.

Tahle budova není bezpečná.

This building isn't safe.

Ale ano, zkusme štěstí.

But yes, let's try our luck."

“Byl svátek svatého Martina.

It was the feast of Saint Martin.

Na ulicích voněla pečená husa a lidé se radovali.

The streets smelled of roasted goose, and people were celebrating.

Ale Vít nemyslel na oslavy.

But Vít wasn't thinking about the celebrations.

Myslel na artefakty, které by mohly být skryty pod nánosem prachu.

He was thinking about artifacts that could be hidden under the layers of dust.

„Podívej, tady,“ vykřikl Vít najednou a ukázal na starou truhlu.

"Look, here," Vít suddenly shouted and pointed to an old chest.

„Tohle musí být důležité.

"This must be important."

“Lada se dívala s obavami.

Lada looked worriedly.

„Buď opatrný, podlaha tu vypadá slabě.

"Be careful, the floor looks weak here."

“Vít však nedbal.

However, Vít didn't heed the warning.

Otevřel truhlu a uviděl staré dokumenty, mapy a možná i deníky dávných obchodníků.

He opened the chest and saw old documents, maps, and possibly diaries of ancient traders.

Oči mu zazářily, jakoby je měl plné hvězd.

His eyes sparkled as if they were full of stars.

Ale najednou podlaha začala praskat.

But suddenly, the floor began to crack.

Vít zůstal nehybný.

Vít stood still.

Podlaha pod ním začínala dávat najevo svou nespolehlivost.

The floor beneath him began to show its unreliability.

„Víte, pozor!

"Vít, watch out!"

“ zakřičela Lada a vrhla se k němu.

Lada screamed and rushed to him.

Společně, s dokumenty v rukou, se vrhli k bezpečnější části skladiště.

Together, with the documents in hand, they rushed to a safer part of the warehouse.

Jen tak tak unikli, když se část podlahy propadla.

They barely escaped as a part of the floor collapsed.

Seděli venku, otřesení, ale v bezpečí.

They sat outside, shaken but safe.

Dokumenty byly v jejich rukou.

The documents were in their hands.

Celou situaci pociťovali jako varování.

They felt the whole situation as a warning.

Vít se podíval na Ladu a usmál se.

Vít looked at Lada and smiled.

„Měl jsem tě poslouchat.

"I should have listened to you.

Díky za pomoc.

Thanks for the help."

“Lada se usmála nazpět.

Lada smiled back.

„Jsme tým, Víte.

"We're a team, Vít.

A tohle, co jsme našli, je důležité.

And this, what we found, is important.

Musíme se o to postarat společně.

We need to take care of it together."

“Od toho dne si Vít uvědomil, že týmová práce je důležitější než osobní sláva.

From that day, Vít realized that teamwork is more important than personal fame.

Úspěch nebyl jen v tom, co našli, ale jak pracovali spolu.

The success was not just in what they found but in how they worked together.

Společně pak dokumenty pečlivě konzervovali, připraveni představit veřejnosti další část skrytých dějin Prahy.

Together, they carefully preserved the documents, ready to present another part of hidden Prague history to the public.

Ten podzim pro ně znamenal začátek nové kapitoly, kde si vzájemně vážili svých schopností a přínosů.

That autumn marked the beginning of a new chapter for them, where they valued each other's skills and contributions.