V podzimní odpoledne se sluneční paprsky jemně dotýkaly barevných listů padajících na školní dvůr.

On an autumn afternoon, the sun's rays gently touched the colorful leaves falling in the schoolyard.

Ve třídě se chystala rodičovská schůzka.

In the classroom, a parent-teacher meeting was being prepared.

Lavice byly uspořádané do řad a na stěnách visely barevné vzdělávací plakáty.

The desks were arranged in rows, and colorful educational posters hung on the walls.

Václav seděl potichu vedle své maminky Ludmily.

Václav sat quietly next to his mother Ludmila.

Oba čekali na příchod pana Marka, učitele, který měl poskytnout hodnocení Václavova školního snažení.

Both were waiting for the arrival of Mr. Marek, the teacher who was to provide an assessment of Václav's school effort.

Václav byl vždy pilným studentem.

Václav had always been a diligent student.

Měl rád matematiku a fyziku a často byl první, kdo zvedl ruku při hodinách.

He loved math and physics and was often the first to raise his hand in class.

V poslední době mu však šlo učení hůř.

However, recently, his studies had become more challenging.

Jeho známky klesly a Václav se začal obávat, že zklame svou maminku.

His grades had dropped, and Václav started to worry that he would disappoint his mother.

Ludmila byla starostlivá matka, milovala Václava a vždy ho podporovala v jeho studijních snahách.

Ludmila was a caring mother, loved Václav, and always supported him in his academic endeavors.

Konečně přišel Marek s hřejivým úsměvem.

Finally, Marek arrived with a warm smile.

"Dobrý den, Ludmilo.

"Good afternoon, Ludmila.

Dobrý den, Václave," začal vlídně a sedl si proti nim.

Good afternoon, Václav," he began kindly and sat down across from them.

"Mám tu pár poznámek o Václavově výkonu."

"I have a few notes about Václav's performance."

Václav sevřel ruce na klíně a sklopil oči.

Václav clasped his hands in his lap and lowered his eyes.

Marek začal vyprávět o Václavových nedávných bojích s učivem.

Marek started talking about Václav's recent struggles with the coursework.

Ludmila naslouchala s obavami, ale také s laskavým pochopením.

Ludmila listened with concern but also with understanding kindness.

"Václave," řekl Marek jemně, "vím, že se snažíš.

"Václav," Marek said gently, "I know you're trying.

Co se děje, synu?"

What's going on, son?"

Václav se na chvíli odmlčel.

Václav paused for a moment.

Cítil, jak se mu hrdlo svírá.

He felt his throat tighten.

Nakonec se nadechl a rozhodl se promluvit.

Finally, he took a breath and decided to speak.

"Pane učiteli, bojím se, že zklamu maminku.

"Mr. teacher, I'm afraid of disappointing my mom.

Poslední dobou mám problémy soustředit se.

Lately, I've been having problems concentrating.

Doma je hlučno a bratr často potřebuje moji pomoc.

It's noisy at home, and my brother often needs my help.

Utíká mi čas na učení."

I lose track of time for studying."

Ludmila s lítostivým pohledem pohlédla na syna.

Ludmila, with a regretful look, glanced at her son.

"Proč jsi mi to neřekl?

"Why didn't you tell me?

Mohli jsme najít řešení společně."

We could have found a solution together."

Marek přikývl a dodal, "To je důležité, Václave, nikdy se nemusíš bát o svých starostech mluvit.

Marek nodded and added, "That's important, Václav, you should never be afraid to talk about your concerns.

Jsme tu, abychom ti pomohli."

We're here to help you."

Trojice strávila dalších několik minut plánováním, jak Václavovi usnadnit studium.

The trio spent the next several minutes planning how to make studying easier for Václav.

Dohodli se na klidnějších časech pro učení a domluvili se na dalších konzultacích s Markem.

They agreed on quieter times for studying and arranged for further consultations with Marek.

Když schůzka skončila, Václav se cítil lehčí.

When the meeting ended, Václav felt lighter.

Uvědomil si, že sdílení pocitů a žádost o pomoc není selháním, ale způsobem, jak se zlepšit.

He realized that sharing feelings and asking for help is not a failure but a way to improve.

Společně s maminkou odcházel ze školy a podzimní vítr jemně rozfukoval listí kolem nich.

Together with his mother, he left the school, and the autumn wind gently scattered the leaves around them.

Václav se usmál, věděl, že není sám.

Václav smiled, knowing he was not alone.