V psychiatrické léčebně byly dny krátké a chladné.

In the psychiatric hospital, the days were short and cold.

Světlo bylo ještě slabší než obvykle.

The light was even dimmer than usual.

Zvlášť teď, v zimě.

Especially now, in winter.

Venku ležel sníh.

Snow lay outside.

Ze zahrad se kouřilo studeným vzduchem.

Smoke drifted through the cold air from the gardens.

Marek seděl v malé knihovně.

Marek sat in the small library.

V místnosti bylo ticho.

The room was quiet.

Jen zvuk listování stránkami knih.

Only the sound of pages turning in a book.

Byl ztracen ve svých myšlenkách.

He was lost in his thoughts.

V myšlenkách na školní zkoušky, které se blížily.

Thoughts about the school exams that were approaching.

Jeho rodina měla velká očekávání.

His family had high expectations.

Chtěli, aby uspěl.

They wanted him to succeed.

Cítil, jak mu to na bedrech leží jako těžký batoh.

He felt it weighing on his shoulders like a heavy backpack.

Petra seděla o několik stolů dál.

Petra sat a few tables away.

Měla světlé vlasy a jemný úsměv.

She had light hair and a gentle smile.

Petra byla také pacientkou, ale už tady pobývala déle.

Petra was also a patient, but she had been there longer.

Četla si knihu o historii.

She was reading a book about history.

Občas zvedla zrak a sledovala Marka.

Occasionally, she raised her eyes and watched Marek.

"Co se děje, Marku?"

"What’s going on, Marek?"

Petra se na něj podívala přes knihu.

Petra looked at him over her book.

Mluvil málo, ale ona cítila jeho napětí.

He spoke little, but she sensed his tension.

"Nic," odpověděl Marek.

"Nothing," Marek replied.

Ale Petra nebyla snadno obelstěna.

But Petra was not easily fooled.

"Příprava na zkoušky?"

"Preparing for exams?"

zeptala se s porozuměním.

she asked with understanding.

Marek přikývl.

Marek nodded.

"Bojím se, že to nezvládnu," přiznal nakonec.

"I'm afraid I won't manage," he finally admitted.

Bylo to uvolnění.

It was a release.

Jako kdyby pustil vzduch z napnutého balónku.

As if he had let the air out of a tense balloon.

"Je to důležité, ale není to všechno," říkala Petra jemně.

"It's important, but it's not everything," Petra said gently.

"Víš, teď je advent.

"You know, now it's Advent.

Čas klidu a míru.

A time of peace and tranquility.

Co kdybys sis dal chvíli pauzu?"

What if you took a little break?"

Marek přemýšlel.

Marek pondered.

Cítil tlak.

He felt pressure.

Ale také toužil po klidu.

But he also longed for peace.

Byl zmatený.

He was confused.

Večer se na oddělení konala malá adventní oslava.

In the evening, a small Advent celebration was held on the ward.

Pacienti vyráběli papírové hvězdy a zdobili malý stromek.

Patients were making paper stars and decorating a small tree.

Marek seděl stranou, ale Petra k němu přišla.

Marek sat aside, but Petra came to him.

Usmála se a podala mu ozdobu.

She smiled and handed him an ornament.

"Pojď, zkusíme to společně," řekla.

"Come on, let's try this together," she said.

Marek váhal, ale nakonec přikývl.

Marek hesitated, but finally nodded.

Pomalu začal pomáhat zdobit stromek.

Slowly, he began helping to decorate the tree.

Brzy cítil, jak se v něm něco uvolňuje.

Soon, he felt something releasing within him.

Jeho myšlenky byly jasnější.

His thoughts were clearer.

Vánoční světla blikala v tlumeném světle místnosti.

The Christmas lights twinkled in the dim light of the room.

Petra mu ukázala, že jeho hodnota není v tom, jak dobře splní zkoušky.

Petra showed him that his worth wasn't in how well he performed on exams.

Advent je o pokoji v srdci, ne o dokonalosti.

Advent is about peace in the heart, not perfection.

Marek si uvědomil, že zkoušky jsou jen jedním schodem na cestě.

Marek realized that the exams were just one step on the path.

Ne cílem samotným.

Not the destination itself.

Přišel nový klid, nový pohled.

A new calm came, a new perspective.

Pochopil, že na to není sám.

He understood that he was not alone in this.

A když večer skončil, Marek se cítil klidnější.

And when the evening ended, Marek felt calmer.

Možná poprvé po dlouhé době.

Perhaps for the first time in a long time.

Smíření se sebou samým bylo jeho pravým vítězstvím.

Coming to terms with himself was his true victory.

Vyšel ven do mrazivého vzduchu, díval se na hvězdy a usmál se.

He stepped out into the freezing air, looked at the stars, and smiled.

Dostavil se pocit, že Vánoce a čas před nimi mají být nejen o radosti, ale o nalezení sebe sama.

A sense arrived that Christmas and the time before it should not only be about joy but about finding oneself.