Průzračné zimní nebe se rozprostíraly nad Staroměstským náměstím, kde se shromáždily zástupy lidí.

The clear winter sky spread out over Staroměstské náměstí, where crowds of people had gathered.

Vzduch byl chladný a voňavý po svátečním svařáku a čerstvě upečených koláčích.

The air was cold and fragrant with festive svařák and freshly baked pastries.

Jiri se usmíval, když sledoval, jak se jeho přátelé smáli a tančili kolem obrovského vánočního stromu, jehož světélka zářila jako tisíce hvězd.

Jiri smiled as he watched his friends laugh and dance around the huge Christmas tree, its lights shining like thousands of stars.

Vedle něj stála Ivana, jeho vždy veselá kamarádka z dětství.

Beside him stood Ivana, his always cheerful childhood friend.

Dnes večer však neměla obvyklý jiskřící pohled v očích.

Tonight, however, she didn't have her usual sparkling look in her eyes.

Jiri, jako lékař, si všiml i jemných změn.

Jiri, being a doctor, noticed even the subtle changes.

Viděl, jak je bledá a unavená, a jeho instinkt se probudil.

He saw how pale and tired she was, and his instinct kicked in.

Ivana se pokusila skrýt svou nevolnost, nechtěla kazit oslavy.

Ivana tried to hide her malaise; she didn’t want to spoil the festivities.

Zábava pokračovala, ale Jiriho mysl se neustále vracela k Ivaně.

The fun continued, but Jiri's mind kept returning to Ivana.

Při každém jejím kašli nebo chvění se jeho starostlivost zvyšovala.

With every cough or shiver from her, his concern grew.

"Mám se s ní promluvit hned, nebo počkat?"

"Should I talk to her now or wait?"

Přemýšlel Jiri, cítící se rozpolcený mezi touhou užít si oslavy a strachem o Ivanino zdraví.

Jiri pondered, feeling torn between the desire to enjoy the celebration and his worry for Ivana's health.

Ve chvíli, kdy hodiny ukazovaly deset a někdo začal odpočítávat poslední dvě hodiny starého roku, Jiri se rozhodl.

At the moment when the clock struck ten and someone began counting down the last two hours of the old year, Jiri made his decision.

Jemně se dotkl Ivanina ramene.

He gently touched Ivana's shoulder.

"Můžeme na chvíli stranou, Ivanko?"

"Can we step aside for a moment, Ivanko?"

zeptal se.

he asked.

Neochotně přikývla a společně se od přetlaku lidí odtáhli.

Reluctantly, she nodded, and together they withdrew from the crowd.

Jiri ji opřel o kamennou zeď jednoho z domů na náměstí.

Jiri leaned her against the stone wall of one of the square's buildings.

"Cítíš se dobře?"

"Are you feeling okay?"

Na jeho tváři byla vidět opravdová starost.

Genuine concern was visible on his face.

Ivana si povzdechla, ale úsměv nezmizel z jejích rtů.

Ivana sighed, but the smile remained on her lips.

"Malinko jsem nachlazená, ale nic vážného," ujistila ho.

"I'm just a little cold, nothing serious," she assured him.

Přesto, Jiri jí zkontroloval puls a poslouchal její dech.

Still, Jiri checked her pulse and listened to her breathing.

"Budeš v pořádku, ale musíme být opatrní," řekl Jiri, s pocitem úlevy, když její stav nevypadal nebezpečně.

"You'll be alright, but we need to be careful," Jiri said, feeling a sense of relief that her condition didn't seem dangerous.

Vyzařovala z něj úcta k přátelství, když ji pevně objal.

He emanated a deep respect for friendship as he hugged her firmly.

Když se vrátili mezi své přátele, kteří nyní zpívali novoroční písně, oba si uvědomili, jak je důležitá upřímnost.

When they returned to their friends, who were now singing New Year songs, both realized the importance of honesty.

Ivana si slíbila, že už nebude skrývat své pocity ani zdravotní problémy.

Ivana promised herself she would no longer hide her feelings or health issues.

Jak se o půlnoci ozval ohlušující zvuk ohňostrojů a lidé začali vítat nový rok, Jiri se cítil vnitřně klidnější.

As the deafening sound of fireworks announced midnight and people began to welcome the new year, Jiri felt an inner peace.

Pochopil, že se může spoléhat na své zkušenosti a intuici a že péče o zdraví může jít ruku v ruce s oslavou života.

He understood that he could rely on his experience and intuition and that caring for health could go hand in hand with celebrating life.

Prague, pod sněhovým příkrovem a posetá světly, byla svědkem přátelství a síly důvěry, které rozzářily i tu nejtemnější noc.

Prague, under a blanket of snow and dotted with lights, bore witness to friendship and the strength of trust, which illuminated even the darkest night.

Jiri s Ivanou se smáli, radovali a uvítali příchod nového roku, ještě více si věříce jeden druhému.

Jiri and Ivana laughed, rejoiced, and welcomed the arrival of the new year, trusting each other even more.