Bylo chladné zimní ráno na Karlově mostě.

It was a cold winter morning on Karlův most.

Sníh pokrýval každou sochu a lampu.

Snow covered every statue and lamp.

Most byl plný turistů, kteří se snažili pořídit krásné fotky s kulisou pražského panoramatu.

The bridge was full of tourists trying to take beautiful photos with the backdrop of the Prague skyline.

Mezi nimi byl Lukáš, s mírně červenými tvářemi od zimy, ale i nervozity.

Among them was Lukáš, with slightly red cheeks from the cold, but also from nervousness.

Lukáš měl velký plán.

Lukáš had a big plan.

Dnešní den, Valentýn, byl tím, kdy měl požádat Petru o ruku.

Today, Valentine's Day, was the day he was going to propose to Petra.

Byla to chvíle, na kterou se připravoval týdny.

It was a moment he had been preparing for weeks.

Jeho kamarádka Jana mu měla pomoci zachytit tento okamžik na kameru.

His friend Jana was supposed to help capture this moment on camera.

Petra, která kráčela vedle Lukáše, si ničeho nevšimla, i když jí překvapil odvážným návrhářským růžovým šálou, který pečlivě vybral.

Petra, walking next to Lukáš, didn't notice anything, even though she was surprised by a bold designer pink scarf he had carefully chosen.

Na mostě ale bylo kluzko.

But the bridge was slippery.

Ranní mráz vytvořil na cestě tenkou vrstvu ledu.

The morning frost created a thin layer of ice on the path.

Lukáš byl nervózní, jeho nohavice mírně klouzaly po cestě, ale jeho srdce bylo neohrožené.

Lukáš was nervous; his pant legs slightly slipped along the way, but his heart was fearless.

Zastavili se na místě s krásným výhledem.

They stopped at a spot with a beautiful view.

Jana už měla připravenou kameru.

Jana already had the camera ready.

Lukáš se zhluboka nadechl a otočil se k Petře.

Lukáš took a deep breath and turned to Petra.

„Petro,“ začal, srdce mu bilo rychle jako buben.

“Petro,” he began, his heart beating fast like a drum.

Chtěl pokračovat, ale v tu chvíli ucítil, jak mu nohy opouštějí pevnou zem.

He wanted to continue, but at that moment he felt his feet leaving solid ground.

Snažil se udržet rovnováhu, ale místo toho se sklouzl dozadu.

He tried to keep his balance, but instead, he slipped backward.

Petra, která se snažila ho zachytit, ztratila rovnováhu a sklouzla vedle Lukáše.

Petra, trying to catch him, lost her balance and slipped beside Lukáš.

Jana, překvapená, že se snažila najít lepší úhel pro foto, skončila také na ledu.

Jana, surprised as she tried to find a better angle for the photo, also ended up on the ice.

Než se nadáli, kolem nich se jak domino začali sklouzávat další turisté, a celé místo se změnilo ve smích a pokusy vstát.

Before they knew it, other tourists started sliding around them like dominoes, turning the whole scene into laughter and attempts to get up.

Nikdo se vážně nezranil, všichni se smáli a pomohli si navzájem vstát.

No one was seriously hurt; everyone laughed and helped each other up.

Lukášovi se sice plán zcela vymknul z rukou, ale to nevadilo.

Although Lukáš's plan went completely off track, it didn't matter.

Petra stála před ním s úsměvem, oči jí zářily.

Petra stood in front of him, smiling, her eyes sparkling.

„Ano, Lukáši,“ řekla nakonec s radostným smíchem, „ano!“ Lukáš se uvědomil, že dokonalost není vždy nutná.

“Yes, Lukáši,” she finally said with joyful laughter, “yes!” Lukáš realized that perfection isn't always necessary.

Někdy nezapomenutelné okamžiky přináší samotná spontaneita.

Sometimes unforgettable moments are brought by spontaneity itself.

Petra při pohledu na Lukáše a celou scénu pochopila, že i v neplánovaných situacích může být mnoho kouzla.

Petra, looking at Lukáš and the whole scene, understood that even in unplanned situations, there can be a lot of magic.

Jana se jim pokusila vyfotit mezi smíchem, zatímco sníh jemně padal dál a v pozadí byla krásná Praha.

Jana tried to take their picture amidst the laughter while the snow kept gently falling and beautiful Praha was in the background.