Jakub stál před velkými skleněnými dveřmi nemocnice a pocítil závan studeného zimního větru.

Jakub stood in front of the large glass doors of the hospital and felt a gust of cold winter wind.

Sněhové vločky se snášely k zemi.

Snowflakes were descending to the ground.

V hlavě měl svůj nový plán na rozvrh pacientů.

In his mind, he had a new schedule plan for patients.

Upřímně věřil, že uplatnit ho na dnešní schůzce bude dobrý nápad.

He sincerely believed that implementing it at today's meeting would be a good idea.

Když vešel do budovy, chvíli pozoroval kolegy ve spěchu.

When he entered the building, he watched his colleagues rushing around for a moment.

Na první pohled si nevšiml ničeho neobvyklého.

At first glance, he noticed nothing unusual.

Jakub kráčel k místnosti pro odpočinek.

Jakub walked towards the break room.

Když se otevřely dveře, překvapilo ho veselé volání: "Ahoj, Jakube!"

When the doors opened, he was surprised by a cheerful shout: "Hi, Jakube!"

Prostor, který znal spíše šedý a klidný, byl náhle plný barevných dekorací, papírových lampionů a lidí v maskách.

A space he had known as rather gray and calm was suddenly full of colorful decorations, paper lanterns, and people in costumes.

Světélka blikala a z rádia hrála hudba.

Lights were flashing, and music played from the radio.

Petra, jeho přítelkyně a kolegyně, byla převlečená za klauna s červeným nosem.

Petra, his girlfriend and colleague, was dressed as a clown with a red nose.

Václav, vždy trochu ostýchavý, měl na hlavě obrovský klobouk kouzelníka.

Václav, always a bit shy, wore a giant magician's hat.

Jakub se zarazil.

Jakub hesitated.

Tušil, že udělal chybu.

He suspected he made a mistake.

Doufal, že schůzka byla vážná, ale zřejmě se jednalo o kostýmní večírek.

He hoped the meeting was serious, but apparently, it was a costume party.

Cítil, jak mu stoupá ruměnec do tváří, a chtěl se otočit ke dveřím.

He felt his cheeks flush, and he wanted to turn back to the doors.

Pak ale zahlédl svůj odraz ve skleněné tabuli: stál tam v obyčejných nemocničních pláštích a skrubech.

But then he caught sight of his reflection in the glass panel: he stood there in ordinary hospital gowns and scrubs.

Cítil, že musí něco vymyslet.

He felt he had to come up with something.

Rychle se ohlédl kolem a spatřil lékařský vozík.

Quickly, he glanced around and spotted a medical cart.

Náhle ho napadl nápad.

Suddenly, an idea struck him.

Sebral stužku, gázu a pár obvazů.

He grabbed a ribbon, gauze, and a few bandages.

Za několik minut měl na hlavě korunu z obvazů a kolem pasu si připevnil stuhu.

Within minutes, he had a crown made of bandages on his head and had tied the ribbon around his waist.

Petra a Václav na něj překvapeně hleděli.

Petra and Václav looked at him in surprise.

"Jakube, jsi úžasný!"

"Jakube, you're amazing!"

zasmála se Petra.

Petra laughed.

"Říkejme ti Král zdraví!"

"Let's call you the King of Health!"

Jakub se uklonil.

Jakub bowed.

Najednou se cítil méně nejistě.

Suddenly, he felt less uncertain.

Hudba zesílila a všichni se dali do tance.

The music got louder, and everyone started dancing.

Jakub si stále hlídal své chování, ale začal si akci užívat.

Jakub remained aware of his behavior, but he started to enjoy the event.

Dokonce se zapojil do soutěže o nejkreativnější kostým.

He even joined in a contest for the most creative costume.

A co myslíte?

And what do you think?

Zvítězil.

He won.

Večer utekl rychle.

The evening passed quickly.

Jakub získal mnoho komplimentů a byl překvapen, jak mu improvizace přinesla štěstí.

Jakub received many compliments and was surprised at how improvisation had brought him luck.

Do nemocnice se vrátil klidný a sebevědomější.

He returned to the hospital feeling calm and more confident.

Uvědomil si, že trochu humoru a odvahy v životě je někdy potřeba.

He realized that a bit of humor and courage is sometimes needed in life.

A tak Jakub poznal, že je možné být profesionální a zároveň mít smysl pro humor a zůstávat s kolegy v dobré náladě.

And so Jakub learned that it is possible to be professional while having a sense of humor and maintaining good spirits with colleagues.

Když zamířil domů, dostal novou energii pro další dny.

As he headed home, he gained new energy for the coming days.

Výsledkem bylo, že jeho kolegové ho považovali za více než jen pracovitého zdravotníka.

As a result, his colleagues regarded him as more than just a hardworking healthcare worker.

Teď se stal také členem jejich malého, veselého společenství.

Now he had also become a member of their small, cheerful community.