Noc v horské vesnici byla tichá, až strašidelně klidná.

The night in the mountain village was quiet, eerily calm.

Přikrývka sněhu zahalila domy do bílé a jediným zvukem byla lehká melodie větru šeptajícího mezi stromy.

A blanket of snow enveloped the houses in white, and the only sound was the gentle melody of the wind whispering among the trees.

Vesnice poblíž Krkonoš spala, ale jedno místo nemělo klid – stará kaple na vrcholu kopce.

The village near the Krkonoš slept, but one place was not at peace – the old chapel on the hilltop.

Večer co večer o půlnoci zazvonil zvon v kapli.

Every night at midnight, the chapel's bell rang.

Žádný člověk tam nebyl a žádný důvod nebyl zřejmý.

No person was there, and no reason was apparent.

Všichni ve vesnici věřili, že to je dílo duchů.

Everyone in the village believed it was the work of ghosts.

Všichni kromě Jakuba.

Everyone except Jakub.

Jakub byl mladý vědec.

Jakub was a young scientist.

Nosil brýle a měl rád knihy i fakta.

He wore glasses and liked books and facts.

Přijel do vesnice na dovolenou, ale záhada zvonu ho nedala spát.

He came to the village on vacation, but the mystery of the bell kept him awake.

Sledoval vesničany, slyšel jejich povídky.

He watched the villagers and listened to their tales.

Znali tajemné příběhy a měli své obavy.

They knew mysterious stories and had their fears.

Ale Jakub měl svou mysl zaměřenou na vědu.

But Jakub had his mind set on science.

Jednoho večera se rozhodl, že zůstane vzhůru až do půlnoci.

One evening, he decided to stay up until midnight.

Vyšel ven a zamířil ke kapli.

He went outside and headed for the chapel.

Sněžilo, ale Jakub byl odhodlaný.

It was snowing, but Jakub was determined.

Viděl světla ve vesnici, jen kaple byla zahalena tmou.

He saw lights in the village; only the chapel was shrouded in darkness.

Když se přiblížil k budově, setkal se s Lucií, dcerou místního starosty, a Marekem, místním historikem.

As he approached the building, he met Lucie, the daughter of the local mayor, and Marek, the local historian.

Lucie řekla: "Jakube, je to duch!

Lucie said, "Jakube, it's a ghost!

Musíš věřit."

You must believe."

Marek však mlčel.

Marek, however, remained silent.

Jakub věděl, že Marek má informace.

Jakub knew that Marek had information.

Ale Marek se neotevřel.

But Marek did not open up.

"Mám podívat se dovnitř," rozhodl se Jakub.

"I have to take a look inside," Jakub decided.

Marek ho varoval: "Staré dřevo může být zrádné."

Marek warned him, "Old wood can be treacherous."

Jakub zaslechl křupání sněhu, když se plížil ke dveřím.

Jakub heard the crunching of snow as he crept to the door.

O půlnoci zvon začal vyzvánět.

At midnight, the bell began to ring.

Jakub se zastavil.

Jakub stopped.

Uvnitř nebyl nikdo.

There was no one inside.

Ale zvon zvonil.

Yet, the bell rang.

Rozhlédl se kolem a objevil starý dřevěný nosník pod váhu zvonu.

He looked around and discovered an old wooden beam under the weight of the bell.

Zjistil, že chlad způsobuje roztažení a smrštění dřeva, což spouští mechanismus.

He found that the cold caused the wood to expand and contract, triggering the mechanism.

S tímto odhalením se vrátil k Lucii a Markovi.

With this revelation, he returned to Lucie and Marek.

"Není to duchové.

"It's not ghosts.

Je to fyzika!"

It's physics!"

usmál se.

he smiled.

Vesničané byli překvapeni.

The villagers were surprised.

Někteří přijímali vysvětlení s úžasem, jiní s nejistotou.

Some accepted the explanation with awe, others with uncertainty.

Jakub pochopil, že místní víry jsou důležité.

Jakub understood that local beliefs were important.

Ačkoli měl své vědecké vysvětlení, uznal, jak důležité jsou příběhy a tradice pro vesnici.

Although he had his scientific explanation, he acknowledged how important stories and traditions were for the village.

Na konci jeho pobytu Jakub odcházel s novým poznáním.

At the end of his stay, Jakub left with newfound knowledge.

Věda je důležitá, ale i lidské příběhy.

Science is important, but so are human stories.

Velké hory, sníh a malá vesnice přetrvá.

The great mountains, the snow, and the small village endure.

A zvon?

And the bell?

Už nezvonil.

It no longer rang.

Jen jejich smích zněl jinak.

Only their laughter sounded different.