Velikonoční ráno na venkově v Čechách bylo klidné a svěží.

Easter morning in the Czech countryside was peaceful and fresh.

Jakub vystoupil z malého dřevěného domku, kde strávil poslední noc.

Jakub stepped out of the small wooden cottage where he had spent the last night.

Před ním se rozprostírala pohádková krajina plná zeleně a rašících květů.

Before him unfolded a fairytale landscape full of greenery and budding flowers.

Dlouho se na to díval.

He looked at it for a long time.

Cítil se tak vzdálený od svého domova a přátel.

He felt so distant from his home and friends.

Po dlouhé době se vrátil z města, kde žil a pracoval, ale odkdy se vrátil, jeho srdce nevědělo pokoj.

After a long time, he returned from the city where he lived and worked, but ever since he returned, his heart knew no peace.

Petr, jeho nejlepší kamarád, a Anna, sestřenice, přišli, aby s ním strávili Velikonoce.

Petr, his best friend, and Anna, his cousin, came to spend Easter with him.

„Chceš jít na procházku?

"Do you want to go for a walk?"

“ navrhl Petr.

Petr suggested.

„Je ideální počasí.

"It's perfect weather."

“Jakub přikývl.

Jakub nodded.

„Ano, možná mi to pročistí hlavu.

"Yes, maybe it will clear my head."

“Společně se tedy vydali na stezku, která se vinula skrze lesy a kopce, jimiž kdysi často chodil.

Together they set off down a path that wound through the woods and hills he often walked in the past.

Anna po cestě sbírala mladé květiny a vyprávěla příběhy z dětství, které byli všichni zažili.

Anna gathered young flowers along the way and told stories from childhood that they all experienced.

Jakub se smál, ale někde uvnitř jej stále hlodal pocit, že se sem nehodí.

Jakub laughed, but somewhere inside, he still had the feeling that he didn't belong here.

Když slunce bylo vysoko nad hlavou, obloha se najednou zatáhla a spustil se prudký liják.

When the sun was high overhead, the sky suddenly clouded over, and a heavy rain started.

Všichni tři rychle běželi hledat úkryt a schovali se pod mohutným dubem.

All three quickly ran to find shelter and hid under a mighty oak tree.

Kapky deště bubnovaly na listy nad jejich hlavami.

Raindrops drummed on the leaves above their heads.

Ticho rušilo jen šumění deště.

The silence was only disturbed by the sound of the rain.

Petr, který si všiml Jakubova napětí, se ho zeptal: „Jak cabítíš teď, když jsi zpátky?

Petr, who noticed Jakub's tension, asked him, "How do you feel now that you're back?"

“Jakub zaváhal, ale pak začal mluvit.

Jakub hesitated, but then he started to speak.

„Cítím se jako outsider.

"I feel like an outsider.

Všechno se změnilo.

Everything has changed.

Já jsem se změnil.

I've changed."

“Anna se jemně usmála a podívala se na něj.

Anna gently smiled and looked at him.

„Jakube, domov není o tom, kde jsi.

"Jakub, home isn't about where you are.

Je to o tom, kdo s tebou je.

It's about who is with you.

My jsme tu pro tebe.

We're here for you."

“V tom okamžiku Jakub pocítil něco krásného.

In that moment, Jakub felt something beautiful.

Nejenom kapky deště, ale i teplo jejich přátelství.

Not just the raindrops but also the warmth of their friendship.

Jak se mraky rozestoupily a slunce znovu vykouklo, cítil, že se s ním i jeho obavy rozplývají.

As the clouds dispersed and the sun peeked out again, he felt his worries melt away with them.

Společně se vydali dál po lesní cestě.

They continued together along the forest path.

Dešťová voda stékala po čerstvě olistěných stromech a celá krajina působila nově, svěží.

The rainwater trickled down the freshly leafed trees, and the whole landscape felt new, fresh.

Jakub věděl, že tady patří.

Jakub knew that he belonged here.

Pochopil, že jeho pravý domov byl v srdci a v přátelském kruhu, který s ním kráčel tímto životem.

He understood that his true home was in his heart and in the friendly circle that walked with him through this life.

Jakmile dorazili zpátky do chaty, vzduch byl plný jarní vůně a Jakub cítil, že našel to, co hledal.

When they arrived back at the cottage, the air was full of the spring fragrance, and Jakub felt that he had found what he was looking for.